Týden v klícce

Den první

Den D je tady! Po zacvaknutí zámečku se nestalo nic zvláštního - žádné velké pocity submisivity, jen mírné vzrušení, kterému se klícka nedovolila projevit. To se ovšem mělo změnit v několika hodinách...

Klícka totiž mírně stlačuje penis, a tím při pohybu vyvolává vzrušení. Jenže k erekci nemůže dojít! Během tří hodin už jsem chtěl (a samozřejmě nedostal) klíčky. Čím méně se snažím na klícku myslet, tím víc se mi s každým pohybem připomene. Malé peklo. To jsem si alespoň myslel, než si přítelkyně začala hrát s vibrátorem přikládaným ke klícce. Kroužek klícky se mě pokusil vykastrovat, ale pocit toho, že erekci nejde dosáhnout, byl vlastně ještě horší. Po půlhodině mučení přestalo; odemknutí prý možná za týden.

Nějak to přetrpím, ale ať už je ta sobota!

Den druhý

Vzbudil jsem se ve dvě a v pět kvůli nočním erekcím. Nebolely (klícka je malá), ale byly dost nepříjemné na to, abych je nepřespal. Chvíli jsem uvažoval, že použiju studenou sprchu, ale nakonec jsem vždy znova usnul. Přítelkyně spokojeně spala vedle mě... byl jsem v pokušení ji probudit, ale to bych se možná dostal ven až na Vánoce. Ten pocit ovládnutí je podivný... děsivý a současně vzrušující.

Ráno mě přítelkyně dráždila a vyprávěla mi, co by se mnou mohla dělat, kdybych klícku neměl. Naštěstí to netrvalo dlouho, oba jsme vstávali do práce, ale i těch patnáct minut bylo velmi dlouhých.

Soustředění v práci bylo slabé, fungoval jsem spíš setrvačností a myšlenky se mi toulaly daleko od zadaných úkolů.Už aby byl večer! Vlastně ne, to bude ještě horší! Sám nevím, co chci. Přítelkyně byla naštěstí večer unavená a mohl jsem skoro v klidu usnout.

Den třetí

Tři noční probuzení nejsou nic, co by vylepšilo odpočinek, ráno vstávám unavený. Na intimnosti není čas, oba spěcháme - práce, setrvačnost... začínám si zvykat, není to tak zlé, ale klícka se při pohybech připomíná.

Večer si přítelkyně opět hrála. Odemknutí, rozdráždění, led a zpět do klícky. Vaří se ve mně vzrušení, že bych lezl po zdi, bezmoc a trochu i vztek. K tomu se přidává pokušení, že zámeček je jednoduchý a šel by určitě odemknout i bez klíčku. Dlouho nemůžu usnout...

Den čtvrtý

Už jen jedno probuzení! Asi začínám být odolný. Přítelkyně ještě v polospánku zavrněla, že když dostane snídani do postele, možná mě odemkne dříve. Ještě včera bych se obrátil na druhý bok a zkusil znova usnout... dnes ne. U přípravy snídaně mi cinkání zámečku připomínalo, komu patřím, a sám jsem se nasnídat málem nestihnul. Přítelkyně mi s úsměvem sdělila, že už je úplně probuzená, že mi to trvalo dlouho a zkracování zamčení se tudíž nekoná. Pěkná mrška se z ní vyklubala - ale to jsem si radši nechal pro sebe. A to je teprve čtvrtý den! I když už jsem v polovině týdne, začíná se to nějak prodlužovat.

Přítelkyně musela v průběhu dne odjet na krátkou služební cestu, ale večer mi přišla SMS: "Pusť si porno. Půl hodiny. Mysli na mě." Radši jsem to udělal, i když příjemné to nebylo - asi jako když se cukrovkář dívá výlohou do cukrárny. Únava převážila a usnul jsem brzy.

Den pátý

Navzdory divokým snům se mi podařilo prospat celou noc. Mám ovšem obavy, že o oslavu se postará přítelkyně, až přijede ze služební cesty.

V práci už zvládám soustředění na běžné záležitosti, alespoň do chvíle, než mi odpoledne přijde SMS: "Večer se vrátím. Připrav pouta, rákosku a elektrohračku. Očekávám hezké uvítání." To jsem si to maloval, o soustředění... klícka se připomíná každých pár minut a myšlenky se točí kolem večera.

Na přítelkyni při návratu čeká dobré pití a milá obsluha, masáž je velmi oceňována, ale před mučením mě nezachrání. Výprask, elektro... přítelkyně mě tlačí na hranu a syčí na mě, že ze mě tu stopku dostane. Vzdoroval jsem dlouho, ale když se kolečko elektrohračky přehouplo do horní třetiny hodnot, stopka opravdu padla.

Povídáme si, přemýšlíme nahlas a já si uvědomuji, že za těch pár dní jsem se opravdu propadl o hodně hlouběji - cítím se jako hračka...

Den šestý

Ráno je přítelkyně nezvykle něžná a dokonce snídáme spolu, i v práci věci klapou jak mají. Až večer se přítelkyně nechává uspokojovat, dráždí mě... a s úsměvem stanovuje sázku: "Když vydržíš bez stopky elektro na plnou intenzitu, dostaneš klíčky dneska. Když ne, odemknu tě za týden. Líbí se mi mít tě pod zámkem, jsi pozorný."

Rozhodovat se není o čem, souhlasím. Přítelkyně si hraje dlouho a intenzitu přidává pomalu, abych si to prý dostatečně vychutnal. Vychutnává si to spíš ona, hladově se na mě dívá a lapá každý zvuk, který vydám. V polovině dostávám roubík, ale nakonec vydržím až do konce.

Přítelkyně mi s úsměvem podává obálku: "Slovo je slovo, tady máš klíčky. Ale jestli je roztrhneš dřív než zítra v poledne, máš to za padesát ran. Nezapomeň mi přinést snídani. Dobrou noc." Usínám až po půlnoci - rozdrážděný, vzrušený... a spokojený.

Den sedmý

Vzbudil jsem se časně, asi tak ve dvě. Naštěstí jsem pak usnul znova, ale lehké to nebylo... zatracené večerní dráždění! Zatracený trik se zalepenou obálkou! Ale dneska už se dostanu ven. Aspoň doufám.

Připravil jsem snídani, přítelkyně se dopoledne rozvalovala v posteli a nechávala se opečovávat. Před polednem ale vstala a začala se shánět po pomůckách. "Odemkni se a lehni na postel. Chci si hrát." To je úleva, být odemčený! Jen aby to vydrželo. Dostal jsem kuklu a roubík, přítelkyně mě za ruce i nohy přivázala roztaženého na postel. Dlouho se o mě otírala, slyšel jsem její vzdechy a bzučení vibrátoru, ale nemohl jsem se ani hnout, neviděl jsem... mučení bezmocí. Po několikaminutovém tichu jsem uslyšel šepot: "Vím, že ses hodně těšil a chceš to mít hezké. I já si tě chci užívat dlouho, aspoň hodinu. Takže to uděláme takhle: za každou minutu, která bude scházet do hodiny, až se uděláš, je to jeden den v klícce. To je spravedlivé, ne? Určíš si to sám." Snažil jsem se namítnout, že na tom spravedlivého není vůbec nic, ale roubík to změnil v huhlání.

Přítelkyně si pomalu nasedla a bylo cítit, že se snaží, abych se neudělal hned. Chvíli se vozila a když už jsem byl na hraně orgasmu, přestala. A znovu, znovu, znovu... kvůli kukle jsem nic neviděl a celé tělo jsem měl citlivější, hodinu takového týrání jsem si nedokázal ani představit. Cukal jsem sebou a snažil jsem se říct něco srozumitelného. Bylo slyšet, že přítelkyně se směje: "Ty bys už chtěl? No jak myslíš... následky neseš sám." Rukou mi ucpala nosní otvory v kukle, a když jsem sebou po dvaceti vteřinách začal cukat, několikrát rychle za sebou přirazila. Stačilo to - orgasmus mě málem omráčil, trval neuvěřitelně dlouho... přítelkyně mi stáhla kuklu a přitulila se ke mně. Oba jsme se na sebe usmívali, oba jsme věděli, že takhle to chceme. Usnula mi na rameni a já ji nechtěl budit.

Když se zanedlouho probudila, políbila mě: "Byls hezky vydrážděný, za ten týden. Tak uvidíme, jak budeš vypadat za 46 dnů. Těším se na to. A teď skočím pro led. Jdeš hned zpátky pod zámek."