Pás cudnosti sám o sobě není zase tak zajímavá hračka. Nabízí však mnoho možností her a hrátek, díky kterým se hned tak neomrzí. Podíváme se na ty nejrozšířenější, ale napřed dvě rady pro oba partnery:
Hra by měla bavit obě strany, a bez stanovených pravidel se snadno může stát, že muž očekává od klíčnice čtení myšlenek - neřekne jí skoro nic, nebo jen nějakou obecnou představu, a všechno nechá na ní. Když pak muž (předvídatelně) nedostane to, co by chtěl, začne být naštvaný. Partnerka ho odemyká moc často, moc málo, málo ho dráždí, je moc dominantní... příležitostí k nedorozumění je spousta. Takže si domluvte pravidla. Jak se určuje délka uzamčení? Může do toho muž mluvit? Na jak dlouho, případně za jakých podmínek, je po odemčení volný? Za jakých okolností si může pás sundat sám? Možná vám připadá daleko víc vzrušující "muž se nesmí nikdy odemknout sám a partnerka má jediný klíček" než "muž si může pás sám sundat před sportem", ale takové vzrušení nepřežije chvíli, kdy si budete chtít jít s kovovým pásem zaběhat a po pár kilometrech se vám některé citlivé části těla budou houpat na úrovni kolen.
Rada pro muže: Buďte realističtí, především jestli jste ještě nikdy zamčeni nebyli. Být v pásu dva měsíce může znít skvěle, ale stačí málo, abyste po týdnu měli peklo na zemi.
Rada pro ženy: Nebojte se naopak trochu zatlačit, aby byla dohodnutá doba uzamčení delší nebo pravidla přísnější. Většinou se této hry dožaduje muž, tak ať si to pořádně užije!
Klíčnice, nepoužívejte pás cudnosti jako páku pro získání výhod, které nebyly domluveny. Jestli jste se dohodli, že zamčený muž bude pomáhat s domácími pracemi, tak ho do nich nažeňte třeba bičem, ale jestli se dohoda týkala jen zamčení, netlačte příliš na pilu. Když vám začne pomáhat, je to milé, ale jinak věty typu "když nevytřeš podlahu, tak tě neodemknu" patří do BDSM povídek a ne do skutečného života. Nezapomínejte - hra má bavit obě strany. To, že má žena klíčky od pásu, je spíš symbolická záležitost, protože většina běžně prodávaných pásů a zámečků neodolá ani štípacím kleštím. Všechno je to v hlavách těch, kteří si hrají, a pokud se jedna strana rozhodne, že už má dost, tak ji bez nějakého dobrého důvodu k pokračování druhá strana nejspíš nepřesvědčí.
Rada pro muže: I když se to nezdá, pro ženu to může být dost náročné. Buďte k ní pozorní, ať z vaší hry taky něco má.
Rada pro ženy: Neopijte se mocí, kterou vám muž předal, ale nebojte se trochu si to užít.
Když jste se s vyhnuli těm nejčastějším problémům, můžete si začít opravdu hrát...
Jedním ze zajímavých prvků her s nucenou cudností je nejistota. Když muž ví, dokdy bude uzamčen, má to příliš snadné - prostě počká. Zato když neví přesně, kdy bude odemčen, neustále si láme hlavu, zda to bude dnes nebo zítra, jestli ho klíčnice jen rozdráždí a zase zamkne, nebo zda mu povolí orgasmus. To všechno v něm vyvolává hlubší pocity submisivity a podřízenosti vůči majitelce klíčku.
Nejistota je také dobrým způsobem, jak neupadnout do rutiny. "První neděli v měsíci tě odemknu a v úterý večer zase zamknu" většinou nevydrží být vzrušující dlouho.
K zapojení nejistoty máte mnoho možností. Asi nejznámější je používání hracích kostek ke stanovení doby uzamčení - podle toho, kolik bodů padne. Ale proč se u toho zastavit? Klíčnice si může hodit ještě jednou vlastní kostkou (která vůbec nemusí být šestistěnná; v obchodech s deskovými hrami se dají koupit například šestnáctistěnné a dvacetistěnné), číslo přičíst k původnímu počtu... a celkový součet zatajit. Kterýkoliv den po uplynutí prvního počtu dnů pak muže odemkne, dráždí... a muž neví, zda už mu bude dopřán orgasmus, nebo zda poputuje zpět do pásu neukojený.
Dříve nebo později nastane okamžik, kdy muž začne žádat orgasmus, i když mu ještě zbývá nějaká doba do dohodnutého odemčení. Samozřejmě záleží na tom, zda chce klíčnice být striktní (a muže prostě nepustí), nebo zda si chce pohrát... a mít připravenou cenu, kterou musí muž zaplatit, pokud bude chtít orgasmus dříve. Takovou cenou může být třeba nasazení pásu po orgasmu na dvojnásobek přerušené doby (už bez možnosti předčasného odemčení), nebo určení doby vyšším počtem kostek než obvykle. Podobně může být orgasmus "oceněn" na výprask, mučení genitálií nebo cokoliv jiného. Důležité je, aby byla tato protihodnota dostatečně nepříjemná - jinak nebude mít odrazující efekt a z takové hry se stává obchod s orgasmem. Zároveň by ale měla zapadat do celkového obrazu hry.
Když se "cena za orgasmus" správně vyváží, muž bude znát možnost, jak z pásu ven (i když možná ne přesně - nejistota je dobrá věc), ale nebude ji chtít využít... hned. Čím déle ale v pásu bude, tím víc o této možnosti bude přemýšlet, tím víc bude vzrušený a tím víc bude ochotný vytrpět, aby dosáhl vytouženého uvolnění.
Kdo čte o cudnosti v angličtině, bude znát pojem tease & denial, tedy dráždění a odpírání orgasmu. To je vhodnou součástí her s cudností hned z několika důvodů: jednak je muž daleko více vzrušený, než kdyby se mohl naučit "vypnout", jednak to poskytuje výbornou možnost uvádět muže v nejistotu, jestli mu už bude dovolen orgasmus, a také bývá muž po takové "léčbě" mnohem víc nakloněný uspokojovat klíčnici náhradními způsoby, aby si mohl sex užít alespoň nepřímo.
Způsobů dráždění je nepřeberně mnoho, od provokativního oblečení klíčnice přes slabou vibrační kapsli připevněnou na zamčeném pásu až po odemčení, rozdráždění a opětovné uzamčení. Zapojte svou fantazii a užívejte si spolu!